Nikdo

nebyl vážně zraněn, nejhůře dopadla sama Jennifer se svou poleptanou nohou. Provedli inventuru výstroje a munice. Nikdo příliš nemluvil, byli unaveni a uvědomovali se, že měli zpekla štěstí. Všechno mohlo dopadnout úplně jinak.
"Nejsou chytré, ale přece jen trochu myslí," bručel zamyšleně Estehasy.
"Něco takového je nepředstavitelné. A ta jejich regenerace!"
Jennifer ještě jednou zkontrolovala hromádky nábojů, šipek, šípů, granátů, železa a trhavin. Teprve teď si uvědomila, jak mnoho granátů, bomb a dalšího materiálu sebou Estehasy vleče. Odhadovala, že jeho náklad váží hodně přes metrák a nechápala, jak to dokáže vůbec zvednout, ale - byla to jeho věc. Vrátila se k důležitějším věcem.
"Projdeme, naše taktika je dobrá. Musíme se začít tlačit vzhůru, protože začínáme být hodně hluboko. Jeskyně nás sice mírně odvedla od našeho směru, ale podle mě už nejsme od hřbitova moc daleko." řekla nahlas.