"Ale ne." pomyslel si " Ještě, že se odsud teď už nelítá. Jinak by mne mohl nějaký dobrák vyslat ve svém paprsku někam do vesmíru a složili by mne třeba až na druhém konci galaxie. A tahle hračka by při tom určitě pomohla."
Uklidnil se a poklekl ke dveřím. Dalekohled se pomalu zaostřil a solaňan zamířil. Jeho cílem byla sehnutá postava pozemšťana, lovícího z útrob trůnu nějakou odpornou želatinu. Střed záměrného kříže se nehybně promítal na krční tepnu. Xer pomalu vydechl a zesíllil tlak na spoušti. Oběti už nebylo pomoci. Dokonce i solaňan, jakkoliv měl dobrý výcvik, pocítil náznak lítosti nad tímto rychlým koncem. Ale úkol je úkol. V následující okamžiku absolutního klidu a soustředění zahřměl výstřel.
Do Xera něco zezadu lehce ťuklo. Otočil se a vyděšeně zíral na zářivý objekt na rozžhavených kolejnicích. To, co bylo ještě před chvílí chladným a temným kusem kovu, teď osvětlovalu svou energetickou září celou chodbu. Solaňan ucítil spáleninu a pohlédl na své boty. Pak zavyl.