2

Hned první požadavek byl problém. Jennifer si nemohla stěžovat na to, že by nevypadala dostatečně žensky, polovinu harémových konkubín by strčila do kapsy. Její krása však byla vyloženě funkční. Lýtka, stehna i zadek byly patřičně tvarovány, jenomže pod oblými tvary se skrývaly železné svaly, které ji umožňovaly skákat, běhat i udeřit mnohem rychleji a tvrději, než to dokázala většina mužů. Měla klasicky krásnou pravidelnou tvář, za níž se skrýval dokonale kalkulující studený mozek, což bylo bohužel někdy na jejích šedých očích znát. S dalšími třemi požadavky to také neviděla nijak slavně. Určitě by u Baalda našla někoho, kdo by s ní držel tempo u pijáckého stolu - pokud by za něj platila. Možná, ale tím už si nebyla příliš jista, by jí někdo stačil v posteli - snad i celý týden, určitě zde však neseděl nikdo, kdo by s ní chodil do divadla. Gaaderpolis patřilo mezi jedno z největších měst na světě, pět místních velkých kamenných divadel hrálo po celý rok a navíc zde v sezóně obvykle hostovalo dvakrát tolik kočovnických společnost. Jennifer milovala divadlo, zpěv, dramata, milovala velké pohodlné lóže, luxus číšníků, byla náruživá a žádostivá všech požitků, které si mohla dopřát. Po šestiměsíční práci pro lorda Leppota měla na účtu dost peněz a k tomu chuť je pořádně roztočit. Zatím však nebylo s kým.
"Madam? Věnovala byste mi pár minut svého času?"
Chlapík, který ji oslovil, byl na hony vzdálen tomu, co hledala. Menší, hubený, napůl plešatý s malýma úskočnýma očima.
"Jo, ale jestli nabízíte šivah, zabalte to hned." řekla rezignovaně.
Šivah byl Gaardepolisu jediná ilegální droga, návykový po jedné dávce. Ničil nervový systém stejně spolehlivě, a rychle, jako ocelová jehlice zaražená do oka.
"Ne, neprodávám šivah," řekl chlapík rychle, "nabízím práci."
"Právě teď nehledám práci."
"Desettisíc plus náklady."