Jennifer

odpověď neposlouchala. Linda prostě patřila mezi lidi s téměř zázračným orientačním smyslem. Věřila jí, navíc ji umístění chrámu právě pod hřbitovem připadalo logické. Bylo tam nakupeno tolik zaklínadel, kouzel a pečetí, že se v tom nikdo nemohl pořádně vyznat. A o jednou kouzlo více nebo méně - nepochybovala, že pevnost má něco společného s čaroději. Přestože se třásla zimou, pažba kuše ji klouzala v ruce potem. Bála se. Bála se protože opět pocítila tlak v hlavě, tentokrát nedočkavý a povzbuzující. Pokud se však chtěli dostat zpátky do světa živých, museli pokračovat v cestě - věž chrámu spojená s klenbou dómu byla více než příslibem. Se stisknutými zuby znovu vykročila.