nělo to velmi něžně.

Z Uvědomila si, že to je jedna z věcí, která ji na něm přitahovalo, a že právě proto ho Lindě tolik záviděla. Estehasy se svou rukou a rameny medvěda připomínal troglodyta z jeskyně, ale současně se v něm skrývalo něco jemného.
"Ty jsi to venku viděla, zkus nám to popsat."
"Lindo, soustřeď se. Budeme mít hodně málo času, musíš vybrat cestu hned napoprvé."
Jennifer se sama pro sebe v duchu pousmála. Záviděla jí ho, ale teď už to bylo stejně jedno.
"Obrovská prostora, protější konec je dvěstě, dvěstěpadesát metrů daleko. Stěny jsou pokroucené, natavené." začala mechanicky vzpomínat.
"Čtyřipětiny plochy vyplňuje lávové jezero a uprostřed plave on." zachvěla se.
"Cesty, snaž se vybavit si cesty."
Přikývla.