Na východním pobřeží právě vycházelo slunce. Zlatavá záře postupně zalila vršky střech a po chvíli pronikla i na betonový plácek přímo v centru luxusního soukromého komplexu Elsy Svensonové, majitelky akcií většiny vývojových laboratoří pozemské unie a pravděpodobně nejbohatší ženy galaxie. Její bohatství si vynutilo krutou daň ve formě dlouhých nudných porad a zbytečně promarněného času na zasedáních představenstev různých společností. Proto byla tato mladá dáma velice spokojena, že si konečně může udělat týden dovolené ve svém novém letním sídle.
Elsa se začala pod nečekaným tlakem slunečních paprsků pomalu probouzet. Obrátila se na levý bok a zatřásla peřinou vedle sebe :"Marku, ..no tak Marku, vstávej, je ráno !"
Náhle se otevřely dveře a v nich se objevila svalnatá postava kapitána Služby pro dohled nad primitivními civilizacemi. I přes jeho veškerou snahu o normální vystupování se dalo vysledovat, že Mark je něco víc než jen dobře stavěný usměvavý šestatřicátník. Jeho chůze připomínala svojí pružností pohyb nebezpečnné šelmy a ostražitý a přímý pohled tmavých očí dával tušit odvahu a upřímnost. Snědý obličej, opálený mnoha slunci celé galaxie, se roztáhl širokým úsměvem.