3

Jennifer se na něho podívala s překvapením a zájmem. U Leppota si vydělávala stovku měsíčně a to nebylo málo.
"O co jde?"
Chlapík se pomalu rozhlédl, jako by se obával, že je někdo poslouchá a posadil se ke stolu.
"Potřebuji něco odněkud přinést."
"Ukrást?"
"Ne přinést. Nikomu to nepatří. Ti, kterým to patřilo, jsou už dvěstě let mrtví."
"A proč za to nabízíte tolik peněz? Musí v tom být nějaký háček."
Muž přikývl.
"Je v tom háček. Ta věc byla po dlouhou dobu ukryta a mně se podařilo zjistit kde. Pokud se to dozví i někdo jiný, bude velmi obtížné ji vyzvednout."
"Aha," řekla se zájmem a v zamyšlení ťukala ukazováčkem do své levé náušnice. Onyx narážel do kovu a sotva slyšitelně zvonil.
"Prozraďte mi, co to je, kde to je a já se rozhodnu."
"Jde o vyvolávací kámen, magický artefakt. Je ukrytý v posledním patře dolu Quake."
Jennifer tiše hvízdla.
"Vezmu to, pokud se smlouvou dodáte certifikát, že vyzvednutí není na indexu žádného z kouzelnických klanů. Pokud takový certifikát nebude, chci smlouvu podepsanou velmistrem - čarodějem, že mě najímá jako žoldnéře, a že se na mě a mé lidi vztahuje konvence o klanových válkách."
Chlapík Jennifer okamžik zamyšleně pozoroval.
"Dobře, dostanete certifikát."
Jennifer by raději měla žoldnéřský dekret, ale přikývla.
"O.K. Jdu shánět lidi. Zítra večer tady?"
"Domluveno."
Jennifer se převlékla do pracovního, což znamenalo volnější kožené kalhoty, pánskou lněnou košili s kapsami, koženou kazajku a k tomu několik více či méně skrytých zbraní, které by stačily pro dva velké chlapy palácové ochranky. Obešla pár v branži známých hospod a ještě týž večer si připíchla na inzertní zeď inzerát s adresou penzionu, kde bydlela a číslem svého pokoje. Uvedla v něm, že hledá společníky pro nebezpečnou práci za velkou odměnu. Zbytek večera strávila v hospodách a poslouchala, co si lidé povídají. Málem se nechala sbalit od docela pohledného chlápka, jenomže jí po čtvrtém drinku začal plakat na rameni a to nesnášela.
Ráno jí bolela hlava od špatné kořalky a musela si zaplatit extra lázeň, aby se vykoupala a zbavila své vlasy hospodského pachu. Na své dlouhé černé vlasy, které si obvykle splétala do těžkého copu, byla pyšná. Věděl, že v akci se jí nemusejí vyplatit, ale nedokázala se jich zbavit.
Během dne měla asi dvacet návštěv, polovinu zájemců vyhodila během první minuty, s pěti se bavila trochu déle a pět si jich pozvala na večer k Baaldovi.