Estehasy

si chvíli čaroděje upřeně prohlížel, pak jako by náhodou vyloupl prsty své umělé ruky ze stěny štoly kousek kamene velikosti vlašského ořechu.
"Ještě jeden takový návrh a zabiju tě. Stejně pro nás nejsi užitečný."
Vrátili se zpátky. Risner se zaraženě posadil na svůj spacák a náhle zalapal po dechu. Jennifer se právě probírala Estehasy granáty. Ty největší vypadaly jako válce z leštěné oceli o průměru deset a výšce třicet centimetrů. Masivní ocelové tělo bylo nasazené na dlouhé dřevěné rukojeti, která umožňovala snadnější manipulaci.Vážily okolo deseti kilogramů a Estehasy je dokázal vrhat na neskutečně velkou vzdálenost.
"Jak to funguje?" zeptal se Jennifer.
Ruka, ve které granát držela, se jí viditelně třásla, ale zdálo se, že si to neuvědomuje.
"Při jednom hodu vybuchl okamžitě a při jiném dlouho poskakoval po zemi."
Estehasy. přikývl.