Dívali se

do prázdného sálu, patnáct metrů na dvacet, stěny, strop i podlaha byly ze stejných šedých kvádrů jako celá stavba. Na několika místech objevili ve zdech prohlubně, jako by do nich kdosi bušil gigantickým beranidlem. Z místnosti se dalo odejít obyčejnými dveřmi v protější stěně. Až při druhém prohlédnutí si všimli velké dřevěné lavice v jednom z rohů. Opatrně vstoupili. Sál neměl ozvěnu, obvyklé zvuky v něm zněly nepřirozeně hluše. Znova a znova prohledávali reflektory všechna temná zákoutí. Obrovská prázdná místnost, přesto měli nepříjemný pocit, že zde nejsou sami. Jennifer po třetí zkontrolovala lavici. Obyčejný kus nábytku z poctivého dubového dřeva, deska byla pokryta silnou vrstvou prachu.