"Nemám tě zabíjet, když půjdeš hodně rychle se mnou."
Mark nic nechápal. Proč se s ním nikdo nepral ? Proč mu Ray nepomohl ? A kam ho to, ksakru, ten obr právě teď vleče ?
Těžká dubová vrata druhých vnitřích hradeb se se skřípotem otevřela a k pozemšťanovi přistoupila dlouhovlasá dívka se zlatou čelenkou. Kolem prstenu na levé ruce jí slabě sršela namodralá záře. Pozvedla hlavu a zpříma se zahleděla Markovi do očí.
"Ha, hlobková mentální sonda." pomyslel si v duchu a snažil se rozptýlit pronikavý a drtivý pohled temných očí kněžky. Nezvládl to. Jeho narychlo vystavená psychická bariéra se sesula jak domek z karet a mentální pohled pročesával nitro bouřící se mysli. Nejzajímavější na tom bylo, že zřejmě stále nic nenacházel. To, že Marka chtěli kvůli chaotickému způsobu myšlení vyhodit už z prvního kola přijímacích zkoušek SDPP, se ukázalo nakonec jako výhoda. Jenom škoda, že peníze, které rozdal Stoneůcv strýček na úplatcích, mu již nikdo nevrátí. Co se dá dělat.