" Podle mě nebyl zdráv ani předtím, než letěl na misi." prohlásil Mark, když míjeli vchod do podzemní dráhy. " Druhýho takovýho snaživce jsem nikdy neviděl. Ten si ty maléry snad vyrábí opravdu sám."
" No, uvidíme." zasmál se Ray a přitiskl svoji novou solanskou identifikační kartu k senzoru u dveří podzemní dráhy, která se právě se skřípotem zastavila. Čidlo krátce písklo, rozsvítila se zelená a oba pozemšťané vstoupili do útrob soupravy, která se vzápětí dala do pohybu.
Mark si tu připadal jako na Zemi. Velkoplošné projektory na obou stranách vagónu vytvářely fantastický výhled na otevřenou krajinu, kterou se řítili úchvatnou rychlostí. Některé z bočních oken zůstaly kouřově černé, jiné dokreslovaly panoramatický výhled na vzdalující se stádo pobíhajících zeber, v dáli zapadající rudé africké slunce a nádherné temné dravce, vznášející se vysoko na obloze.