" Koukám, že se ti vrací barva do tváří. "zahlaholil Ray a opatrně nasedal do modulu, aby nepřilehl dívku, kterou držel v náručí.
" Hmmmm...." zahučel Mark, políbil svojí novou spolujezdkyni a sešlápl pedál akscelerace.
" Kde jste se naučil tak skvěle řídit ?" zeptala se uštěpačně dívka, když všichni celí zelení tápavě vysedali před nádhernou vilou z transvozidla.
Mark přemohl nutkání zvracet a s ledovým klidem odpověděl " Ani nevím. Asi nejsem dnes ve své kůži."
" Ale to se dá spravit " zasmál se Ray a přátelsky poplácal kolegu po zádech. Nechybělo mnoho a ono poplácání mohlo mít osudné následky. Naštěstí se kapitán ovládl a přemohl svoji nevolnost.
O chvíli později již seděl Mark o samotě se svojí novou dívkou a oba s rozpaky poslouchali ze sousední místnosti tlumené vzdechy.