V disco baru bylo plno.

Mark s Rayem vešli postranním vchodem a bleskurychle se zamíchali mezi chaotické skupinky tančících postav.
"To bylo jen taktak." ucedil Mark a s obavami se podíval směram ke hlavnímu vchodu, kterým právě vstoupili příslušníci pořádkových jednotek a začali systematicky pročesávat sál z druhé strany.
"Musíme pryč !" otočil se na Raye, který nepatrně kývl hlavou, čímž dal Markovi na vědomí, že i když je v sále takový rámus, že není slyšet vlastního řevu, složité obvody v androidově ušních boltcích jsou schopny vykonávat pravé zázraky. Na to, aby Mark v duchu poděkoval šikovným technikům z SDPP však už neměl čas.
Jak se Ray pomalu proplétal sálem, dostal se pod intenzivní křemíkový zářič, který rozsvěcel na parketu a oděvech tanečníků neuvěřitelné grafické struktury a na androidově syntetické tkáni dokázal pravé zázraky.