Raye se zmocnila panika. Zatímco z Marka jediným škubnutím strhl kombinézu a omotával ji kolem široké rány v marné snaze zastavit krvácení, v jeho syntetických neuronech probíhala děsivá elektronická bouře. Představa, že se vrátí z mise bez svého kolegy a velitele byla pro něho nemyslitelná a naprosto nepřijatelná. Byl naprogramován, aby udělal cokoliv pro jeho záchranu a tak to udělal.
Vyskočil ze stínu vozíku a aktivoval svůj dezintegrátor na plný výkon. Salva výstřelů, která vzápětí zahřměla, mu rozervala kombinézu na hrudi a odhalila pancéřové útroby i s drobnými mikrospínači a podpovrchovými senzory. Z Raye se kouřilo, ale zastavit se nedal. Bolest necítil a tak ani nepostřehl, jak mu jedna ze střel projela pláštěm lebky a uvízla kdesi u temene.