vseofantasy

Sunday, August 19, 2007

Vlna stokrát vyšší než nejvyšší muž se mu tyčila nad hlavou, připravena se zlomit. Na okamžik pohlédl do očí lapené moř¬ské nestvůry. Cítil s ní jistou spřízněnost. Pak se jí otevřela obrovská růžová tlama, zatřpytily se zuby dlouhé jako meče a gigantická vlna se valila vpřed, aby se ohromnou, nezadrži¬telnou silou rozbila o zeď.
Převalila se přes něho, drtila jej, topila jej, táhla jej do hlu¬bin, zatímco se hnala vpřed, aby smetla poslední a největší město elfů z povrchu planety.
Najednou se ocitl kdesi, na nějakém místě, jež nebylo mís¬tem, v čase mimo čas. Byly tu nějaké postavy, ani živé, ani mrtvé, ale všechno to byli mocní mágové. Do tváří se jim vryly celé eony bolesti a strachu z bitvy, v níž by neměl bojovat žádný smrtelník. Dokonce i on, který byl mezi čaroději tohoto světa považován za mocného, byl vystrašený silou magie, jež ho obklopovala. Co víc, byl vyděšen tím, kde a kdy byl, proto¬že to dobře věděl.