Prchali

uhelnou slojí, antracit se v záři reflektorů leskl, občas zazářila odraženým světlem křemenná žíla. Terén byl rovný, kdysi zde zřejmě byly položeny koleje pro vozíky, ale později je někdo vytrhal. Jennifer v poslední chvíli strhla Risnera doprava. Čaroděj byl naprosto vyčerpán a nevnímal už žádné pokyny.
"Dělej sakra, dělej, nebo ti nakopu prdel!"
Jennifer se snažila za běhu nabít kuši šipkou s výbušnou hlavicí a proklínala se, že tak neučinila už dříve. Konečně se jí to podařilo.
"Utíkej!" zařvala na Risnera, který už sotva klopýtal.
Nastavila zásobník do správné polohy, vybrala si dostatečně dlouhý úsek chodby, poklekla a čekala. Stará zimnice se náhle vrátila, viděla špatně a neostře.
"Tak pojď ty parchante," šeptala si sama pro sebe.