Rozeběhl se po malé pěšince směrem k domovu.
* * *
V drakově tlamě se objevilo pár velkých zubů. Skoro by člověk mohl říct, že se na chvíli pousmál. Další rytíř, kterého jeho sugesce obrátila k domovu bez boje. A ani se nemusel namáhat. Ten rytíř se mu sám podíval do očí! To se musí zajíst!
Mohutné tělo draka se vzneslo ze své sluje na oblohu. Po chvíli létaní našlo svou kořist.
Drak se vracel s malým mužem z vesnice, který si ještě pořád křečovitě držel rukama uši před dračím řevem…