vseofantasy

Sunday, November 13, 2005

8

"Vždycky na to zapomenu," zabručel.
Jennifer si všimla, že těch prohlubní tam bylo více a v té největší byl vložen nádherný rubín velikosti holubího vejce. Tak velký drahokam představoval malé jmění. Nedokázala si představit, že by ho někdo používal jako zdroj energie. A už vůbec ji nenapadlo, k čemu by tak intenzívní magické zřídlo mohlo sloužit.
Druhý den ráno společně navštívili obchodníka, u kterého jí Risner otevřel účet. Měl povolení na prodej veškerého zboží a nijak se necukal, když si chtěli prohlédnout sklad zbraní. Rex a Tex se vyzbrojili těžkými hřebíkomety. Rex si vybral příruční kanón s šesti dlouhými hlavněmi, Tex zvolil osmihlavňový velkorážný. Jedna zbraň byla extrémně účinná na krátkou vzdálenost a pokrývala palbou celý prostor před střelcem, druhá dokázala krátkou dávkou na třiceti metrů srovnat se zemí třicet centimetrů širokou kamennou zeď. Obě dokázaly vychrlit za minut více než padesát kilogramů železných šrapnělů. A tím vystřílet veškerou munici, jak si uvědomovala Jennifer. Sama vyměnila svou starou dobrou kuši za automatickou, s podvěsným zásobníkem na deset šipek. Když se sháněla po aktivním křemenu na pohon lučiště, prodavač jí ukázal komůrku v těle kuše zaplněnou jemně mletým křemenným prachem.