Bodavé světlo

ji oslepovalo. Po chvíli pochopila, že se dívá do světlometu vlastní helmy. Přilba ležela těsně pod hladinou a reflektor jí svítil přímo do očí. Byla jí zima, zády se opírala o jakýsi trám. Seděla po pás ve vodě. V okolí byla voda zakalená zvířeným bahnem, které se však rychle usazovalo. V dálce se hladina leskla jako zrcadlo a v hloubce se daly rozeznat i ty nejmenší podrobnosti. Strop se ztrácel ve tmě. Všude okolo se tyčili sloupy, žebříky a plošiny starého napůl zteřelého lešení. Táhlo se až za hranice dosvitu reflektoru. Putovala pohledem vzhůru. První patro, druhé, patro, další patro. Lešení bylo vysoké, zpřerážené podlážky v jednotlivých podlažích vyznačovaly trajektorii jejího pádu.