Dunění

zesilovalo, buď rytíř běžel velice těžkopádně, nebo vážil mnohonásobně více než člověk. Bez varování se objevil v zákrytu chodby, pancíř ve světle reflektoru zářil všemi barvami. Jennifer stiskla zuby, potlačila hryzání strachu v útrobách, zamířila na spodní okraj břišního plátu a stiskla spoušť. Tlaková vlna exploze ji odhodila o pět metrů dozadu, ocel rytířova brnění modře zazářila, další exploze jí mrštila proti stěně. Jennifer ztratila vědomí, rytíř běžel dál.