Rytíř

se otočil za hlasem. Z ním stála Jennifer, tvář zakrvácenou, oči kalné, opírala se o stěnu, aby vůbec udržela rovnováhu, ale kuš v její ruce se ani nezachvěla.
"Tak co, riskneš si zásah do zad, poctivou výbušnou hlavicí, žádná posraná kouzla?"
Rytíř zvedl meč šikmo před sebe, náhle ho od Jennifer dělilo sotva pět metrů.
"Vrať se do domů, kamaráde, do pekla!"
Jennifer vystřelila a přesně zasáhla prázdný otvor po rozbitém hledí. Hlavice explodovala, tlaková vlna urvala rytíři hlavu a nohy od kolen dolů, zbytek brnění zůstal neporušený. Jennifer se zatmělo před očima a zhroutila se na zem.
Na okamžik se probrala, svět kolem ní plaval, Asmundsen ji právě pokládal na provizorní lůžko.
"Na to, že tě ženské po "té stránce" nezajímají, se k nim docela máš." zachraptěla.
Zabiják se usmál a svým typickým šepotem odpověděl.
"Když mi taková holka zachrání život, co bych se o ni nepostaral."
Jennifer zavřela oči.