Sarga zuřil

a nervózně přecházel po konferenční místnosti sem a tam. V kostnaté ruce stále ještě držel komunikátor a v obličeji byl rudý zlostí.

" To je absolutní neschopnost. Dva pozemšťani v našem rekreačním centru provádějí špionáž a my jim k tomu poskytujeme ty nejdokonalejší prostředky. Uprchli v nejmodernějším kosmickém křižníku a nic jim nestojí v cestě. "

" Za to přece nemůžeme. " blekotal zpravodajský důstojník. " Byla to nešťastná shoda okolností. Androidi SDPP v činné službě mají mít snížený výkon dezintegrátoru na třicet procent."

" Mě se nezdálo, že by měl snížený výkon." ucedil Sarga.

" Podle našich výpočtů to vypadá, že nějakým záhadným způsobem android zablokoval svůj energetický systém a celý výkon převedl do zbraně." pokračoval důstojník.

" A sežehl celou elitní jednotku a půlku letiště. To jsem viděl."

" Co tedy navrhujete, generále ? "

" Nejdříve lokalizovat a převzít ovládání lodních robotů, pak zajistit toho nebezpečného androida."

" Infiltrační jednotka už na tom pracuje. Podle posledních zpráv se křižník blíží k asteroidu Quark 7. Máme tam vědecké laboratoře a pokoušíme se zaměřit ovládací systémy."

Na displeji před důstojníkem zablikala nová zpráva. Mladý muž se naklonil nad monitor a usmál se.

" Dobré zprávy, generále. Androida ani palubní počítač sice zatím neovládáme, ale podařilo se nám zasáhnout jednoho robota se samostatnými funkcemi, který má volný pohyb po lodi bez jakýchkoliv omezení. "

" Co je to za robota ? Snad ne některý z těch střepů od uklízecí čety ? "

" Ne. Je to palubní zubař. "

" No tak to je úspěch." zavrčel Sarga a zhroutil se do jednoho z hlubokých křesel. Přes neprůstřelné okno pomalu probleskovaly první paprsky vycházejícího slunce, které pro Solan nevěstily nic dobrého. Trvá to už příliš dlouho a stojí to mnoho solanské krve. Ti pozemšťané už měli být dávno mrví nebo zajati a ne aby mu takhle komplikovali život. Nenáviděl je všechny i tu jejich planetu. Kvůli nim si bude muset možná ještě dnes zajít za svým psychoanalytikem a to měl ještě včera takovou pohádkovou dovolenou.

Sekretářka, jako by tušila jeho chmurné myšlenkové pochody z ničeho nic prohlásila : " Neměl byste si to tak brát. Vždyť máte vlastně dovolenou a zatím vám ji nikdo oficiálně nepřerušil. Nemám vám zavolat někoho z obsluhy ?" výmluvně se usmála a vyťukala cosi na svém terminálu. Na projekční stěně se začaly míhat siluety oděných i spořeji oděných dívek, které se představovaly v těch nejvýmluvnějších pozicích. Vpravo dole se měnila jejich katalogová čísla.