Sarga z vrtulníku obhlížel situaci.

Výsadkové jednotky patřily mezi planetární elitu. Po bezchybně provedeném přistání převzaly kontrolu nad letištní plochou a teď už bylo pouze věcí času, kdy si pozemšťané uvědomí svoji situaci. Rozkaz zněl střílet, ale nezasáhnout. Ten pozmšťan tam dole by mohl být vhodným kandidátem na provedení atentátu. Prý má vlivné známé z nejvyšších míst, ten Stone. Teď už jen ho přesvědčit, aby se předtím nenechal hloupě zabít. To bude těžké.
Solanský generál se zamyslel a vyštěkl z tlampače výzvu. " Stone, okamžitě se zastavte a vzdejte se. Jinak končíte." Stone však vzbuzoval dojem hluchého a natvrdlého člověka. Nedalo se nic dělat. Odstřelovači ho musí dostat dříve, než se dostane za ten prokletý vozík. Stiskl tlačítko na komunikátoru, které povolovalo střelbu na nohy. V průběhu příští sekundy vyštěklo současně několik výstřelů a pozemšťan se skácel do stínu vozíku.
"Doufám, že mu ten android alespoň dá první pomoc, jinak jsme přišli o klíčového člověka." pomyslel si Sarga a s uspokojením sledoval, jak za menší letištní halou přistál člun s příslušníky infiltračnních jednotek. Nebylo jich mnoho. Všech pět odstřelovačů bylo vybaveno mikročipovými střelami, které umožňovaly ovládání zasažených robotů a androidů přímo ze stanoviště střelce. Mělo to však jeden háček. Střela se musela dostat do kontaktu se syntetickou nervovou tkání objektu. Jinak zařízení nefungovalo a střela provedla okamžitou samodestrukci malým výbuchem.
Konečně. Android se vynořil zpoza vozíku a z levého předloktí mu vyjela hlaveň dezintegrátoru.
" Infiltrační jednotka pal !" vyštěkl Sarga.