Systém, který prováděl opravy Rayových systémů, se dostal před neřešitelný problém. V temeni androida byl zaseklý projektil, který vykazoval známky výbušniny kombinované s velmi vyspělou elektronikou. Zařízení vysunulo do Rayova elektronického mozku desítky čidel, která reagovala i na nejjemnější pohyby hmoty v androidově lebce. Riziko výbuchu bylo příliš veliké. Přesto k žádným funkčním závadám v Rayových systémech nedocházelo a tak se situace dala zhodnotit, jako komplexní odstranění všech funkčních závad. To také automat nakonec udělal a začal pomalu oživovat androidovy okruhy, řídící jeho samostatnou činnost.
Mezitím se v úplně jiném podlaží ohromného prostoru kosmického křižníku probral ze své elektronické dřímoty jeden ze speciálních zdravotních robotů. Pomalu se vysunul z antigravitačního stojanu a jeho tiché pásy zabzučely po drsné podlaze. Stroj se při svém líném pohybu podobal pojízdnému křeslu, nad kterým viselo několik štíhlých a lesklých chapadel, zakončených ostrými kovovými nástroji. Byl to palubní dentista, naprogramovaný na opravy zubů i zobákovitých chrupů prakticky všech tvorů, s nimiž by se mohl křižník ve vesmíru setkat, případně je přebrat do své posádky. V paměťových čipech stroje se kdovíproč aktivizovala banka, obsahující seznam možných zákroků, proveditelných na pozemšťanech. Robot však neobsahoval žádné funkce, které by mu umožnily zabývat se příčinami svého probuzení. Jinak to ovšem bylo s bezpečnostním systémem, který měl na starosti Ray 2.
Zubní robot se pomalu přisunul ke vstupním dveřím lékařského bloku.