" Vy jste civilista a já nemám pravomoc vyzradit vojenské záměry jakékoliv civilní osobě." ohradil se Neumann.
" V tom případě si od armády Venusie pronajmu jejich bitevní loď a poletím tam sama. Jenom vás upozorňuji, že jestli vás cestou někde potkám, máte u mě zamluvenou salvu raket s jadernými hlavicemi."
" No, to jste hodná. Dnes jsou s výzbrojí docela problémy a každý dar je pro nás vítaný."
" Ne, vy jste mne nepochopil. Když vás tak sleduji a vidím, jak jste ochotný něco udělat pro jednoho z vašich nejlepších lidí." pronesla Elsa ironicky. " Mám v úmyslu na vás ty rakety vystřílet."
Admirál nevěřícně na mladou ženu zíral. " Hmmm.. Dobře. Stone sice nebyl naším zaměstnancem, jenom jsme s ním občas spolupracovali, ale budiž. Vyšleme záchrannou misi do vámi zaměřeného systému. Ale v případě neúspěchu mise hradíte polovinu nákladů." Opatrně zašátral ve stole, aby se nebodl o nůžky jako včera a po chvíli vytáhl tlusté desky se smlouvami. O několik okamžiků později již oba stvrdili svým podpisem platnost jedné z nich.
" Nevím, jestli to od vás bylo moudré rozhodnutí." obrátil se admirál na Elsu. " Vaše koordináty leží na druhé straňe galaxie, než kde byla poslední mise kapitána Stonea. Opravdu jste se nespletli ?"
" Vlastním továrny a laboratoře na zaměřovací techniku, kterou od nás kupujete kromě jiných i vy. Ne, my jsme se nespletli. Ale běda vám, jestli něco spletete vy. Zkazili jste mě i Markovi dovolenou a teď mi něco dlužíte."