Přestože byla u výslechu, snažila se soustředit. Musí si určiit, co je nejdůležitější a co je až druhotné. V tuto chvíli je nejdůležitější nepřijít úplně o všechno. Alespoň jeden milión si schovat a začít znovu podnikat. Jakmile přijde o všechno, již nikdy se z toho nevybabrá a ona, její děi a jejich děti, všichni budou žít už navždy jako chudí. Mimoděk zapnula příruční diář, který jí začal okamžitě vypisovat na obrazovku překotně přicházející vzkazy a zprávy posledních hodin. Jedna horší než druhá. Samé dluhy, požadavky, výhrůžky a upomínky. Ale mezi nimi se našlel i jeden docela odlišný vzkaz. Zasmála se. Ne, nezdá se jí to. Je to skutečně vzkaz z nočního klubu na východním pobřeží. To přece nemohou myslet vážně. Ale vypadalo to tak. Přestala vnímat okolí a četla :