vseofantasy

Wednesday, November 23, 2005

Nechápala,

jak Linda tak jistě a rychle konstrukci ohodnotila, ale bylo jí to jedno. Tam dole se na ni bude muset spolehnout mnohokrát a pokud to nemá vyjít už tady ... . Nechala myšlenku nedokončenou.
Po dvou hodinách sestoupili o dvě patra níže a vzdálili se od místa vstupu do podzemí o více než dva kilometry. Teprve potom Jennifer vyhlásila pauzu na odpočinek. S úlevou shodili bagáž z ramen a usadili se podél stěn. Estehasy položil doprostřed mezi ně věčnou lampičkou. Po nepřirozeném světle svítilen to byla příjemná úleva, i když seděli téměř po tmě.
"Co budeme dělat dál?" zeptal se Asmundsen svým tradičním šepotem.
Jennifer doufala, že ostatní šeptat nebudou. Už tak jí připadalo, že je zavřená ve kryptě a umrlčí šepot dojem ještě posiloval. Rozum jí říkal, že Quake je obyčejný opuštěný důl, ale její podvědomí tvrdilo něco jiného. Někde na dně svého já byla vyděšená jako nikdy v životě a měla pocit, že tentokrát si osedlala koně, kterého nedokáže zkrotit. Po Asmundsenově otázce se na ni všichni otočili.