" Čeká nás pěkná návštěva. Ta pozemská milionářka nám sem posílá policejní dárek. " žoviálně hlásil jeden z přidělenců od informační služby, zatímco popelavý Sarga přemýšlel co dál.
" Dokážeme sem dostat naše bojové křižníky včas ? " zeptal se generál.
" Ne, to nedokážeme. Máme jen malé bojové čluny. Nejbližší křižník se sem může dostat nejdříve dvě hodiny po vynoření plavida vesmírné policie."
" Tak to se nedá nic dělat. Okamžitě přemalujte na našich strojích všechny solanské znaky a dejte tam nějaké pirátské symmboly."
" Proč ? Generále vždyť jsou to naše nejlepší stroje ."
" To jenom pro případ, že by se nám to nepodařilo. Pak by se pozemšťané utkali s nějakými piráty, kteří nemají se solanem nic splečného."
" Ale co naši piloti ?"
" Vy neznáte nouzové nařízení ? Nikdo se nesmí dostat do zajetí. Automatická destrukce bude zapnuta a jedové dávky v kombinézách aktivní."
" Mám o tom piloty informovat ? "
" Ne. proč ?? " usmál se Sarga.
Poddůstojníka přešel humor a utíkal z místnosti předat rozkazy osobně své sekci. Na svou příslušnost u letectva byl vždycky hrdý, ale dnes si poprvé připadal jako bezcenný stroj. Taková bezcitnost. Je ten Sarga vůbec solaňan ?
A Sarga solaňan byl.