" Tady agent Johnson. Slyšíte mě ? "
Solaňan vydechl úlevou. Podvědomě stále ještě nevěřil, že jeho zařízení bude skutečně spolehlivě fungovat. Simulované situace nikdy nejsou dokonalé a vyvolat sérií elektronických impulsů u biologického média tu správnou odezvu, bylo většinou úspěšné stejně, jako když se sází v loterii. Úspěchu v elektronicky simulovaných projektech dosáhli teprve minulý měsíc, když jim ten nový génius ze Země, o kterém přišla hláška, že je tajným agentem vesmírné policie, poradil nový postup. I když to byl špión, byl skvělý a solaňan si s ním docela rád povídal. Měl rád ty jejich pseudorozhovory, kdy z něho pozemšťan nenápadně páčil detaily o místním výzkumu a solaňan mu je v bohaté míře poskytoval. Jednou měsíčně pak nasadili pozemmšťanovi pracovníci infiltračního sektoru psychosondu a ve spánku mu implantovali vzpomínku, že právě včera odvysílal všechny své poznatky a údaje zpět na Zemi. Ten pak v klidu pracoval celý další měsíc a pak se vše znovu opakovalo. Ani neprahnul po povýšení a peníze ho zřejmě také nezajímaly. Skvělý pracovník a kromě toho má dokonce i výsledky.
" Tady agent Johnson. Slyší mě proboha někdo ? Ozvěte se." stísněný hlas nabíral na intenzitě.