" Zřejmě vám to neřekli, protože se jednalo o utajovanou skutečnost. Měli jste se to dozvědět až v kabině, ale když to potřebujete vědět už teď, tak vám to řeknu o něco dříve."
Nechal svá slova doznít a s uspokojením sledoval pohledy, kterými se ostatní piloti s despektem dívali na Henryho. Ten v tuto chvíli už jen trpce litoval, že se kdy na něco vůbec ptal.
" Jedná se o akci bojovou, kdy je váš nepřítel vyzbrojen o něco lépe než vy. Počítáme s třicetiprocentními ztrátami na strojích, ale nechceme ztratit nikoho z vás. V případě zásahu vás stroj automaticky okamžitě katapultuje a vy se dostanete do volného kosmického prostoru. Pokud bude mít nepřítel převahu, můžeme mít problémy se k vám dost rychle dostat. V ampulích skafandru máte kapsle s nitrožilní výživou, kterou vám bude malé zařízení, zašité ve vnitřní kombinéze, vstřikovat v pravidelných intervalech. Můžete tak přežít ve vesmíru bez naší pomoci i několik dní. "
Henrymu se zdála taková péče o piloty dost nepravděpodobná, ale nechtěl si ještě více komplikovat život. Dneska už si uškodil až dost.
" Děkuji za informace." odpověděl a odpojil vysílač.
Nad budovami se rozsvítila zelená světla a stroje se začaly třást. Nové solanské energobloky v reaktivních motorech pracovaly naplno a kotvící desky se prohybaly extrémní zátěží. Vzduch se chvěl ionizací a Henrymu se pod helmou zježily všechny vlasy.
" A to nám tvrdili, že přilba má radiační i magnetické stínění. Houby ! "
Piloti se rozeběhli ke svým strojům, zatímco odcházející technici s přáním dobrého letu prchali z letištní plochy. O několik okamžiků později již byli všichni na svých místech a oblaka modré mlhy, která se uvolňovala z roztaveného povrchu plastotitanových držáků řvoucích strojů, zakryla celou plochu letiště i s přilehlými budovami. Čističe vzduchu pracovaly naplno a v Sargově štábu byla atmosfééra k zalknutí.
" Tak jedeme do toho ! " vyštěkl generál.
Letouny se mírně zachvěly, a pak v okamžiku odpojení kotvících desek, jediným skokem zmizely naráz v blankytně modrém nebi. Ionizace pominula a tichý větřík pomalu rozfoukával zbytky nafialovělého oparu po přilehlých farmách, kde se drobné splodiny zvolna snášely do zrajících lánů žlutých zrajících klasů.
" Zase o pár stopových prvků v potravě víc." ušklíbl se Sarga a napil se pěnivého povzbuzujícího nápoje.