Grume a jeho bojovníci už mířili z předsíně do sněhu.
„Ty si nemyslíš, že Grume Gotreka Gurnissona přemůže?"
„Je tvrdý a má velké vojsko, ale i kdyby se mu to nepovedlo, poslouží to našim cílům. Pokud se jim nepodaří trolobijce přemoci, nalákají ho sem - a na Stezkách Prastarých na něj číhají věci, které dokážou zabít i jeho."
Když vstoupil do stáje, sluhové na něj pohlédli s úctou. Teclis byl oblečený do bitvy, měl nasazenou válečnou korunu Saphe¬ry a nesl hůl Lileathu. Nevšímal si jejich pohledů a prohlédl gryfa. Bylo to úžasné zvíře, okřídlený lev s orlí hlavou, dost velký, aby na něm mohl jezdit elf. Otevřel tlamu a vydal vý¬křik, který bodal v uších, až kurtizány nervózně vyjekly a pak se začaly hihňat. Byl to válečný křik, jenž už celé věky děsil nepřátele elfů. Nyní, když velcí draci většinou spali, byla tato mocná magická zvířata oblíbenými létajícími oři elfů. Samo¬zřejmě byli vzácní. Tento byl závodní šampión a stál by tolik jako výkupné za krále lidí. Velká chovatelka Ranagor ho vlastno¬ručně vypiplala z vejce, které přinesla z nejvyšších svahů Hory mláďat.