„Proč ne? Pokud uspěješ, bude o nepřítele méně. Nemám Gotreka Gurnissona rád a jeho smrt mě potěší. Dám ti kouzlo, které ti dovolí najít trolobijce a jeho sekeru. Až ho najdeš. zabij ho," řekl Kelmain.
„Pokud to dokážeš," dodal tak tiše, aby to Grume neslyšel. Kelmain sledoval, jak se v místnosti shromažďuje Grumova moc. Zdálo se, že je vytesané hlavy obscénních žabích bohů pozorují téměř posměšně. Podíval se do vidoucího krystalu a střetl se s pohledem svého bratra. Lhoigor vypadal poněkud zesláble. Použití mluvícího kouzla na tak velkou vzdálenost vyčerpá i mága jeho moci.
„Našel jsi Gotreka Gurnissona," řekl Lhoigor. Nebyla to otázka.
„Ano, má věštba odhalila, že naše bestie měly pravdu. Je tady blízko, v Sylvánském uzlu. Člověk by si skoro řekl, že to je osud," odpověděl Kelmain.
„Možná to tak je. Zdá se, že ho osud poznamenal. Nebo síly, jež stojí proti nám."