vseofantasy

Thursday, May 22, 2008

Změna byla okamžitá. V jednom okamžiku stál pod klen¬bou v Ulthuanu a v příštím byl někde jinde. Nejvíc to připo¬mínalo obrovskou chodbu vytesanou v kameni, kde jsou na každém bloku vyryté runy nelidského pradávného vzoru. Bliž¬ší zkoumání odhalilo, že kámen je místy rozleptaný, zlověstně
poskvrněný a zmutovaný. Okamžitě věděl, že na těchto Stez¬kách byl uvolněn Chaos. Nahoře ve stropě zářily zasazené drahokamy podivným nazelenalým přísvitem.
Ohlédl se přes rameno. Cesta za ním byla dosud otevřená. Prošel zpět pod klenbu, jen aby se ujistil, že je to možné. Zvažoval, jestli se má vrátit na povrch pro gryfa, ale věděl, že když se bude snažit donutit zvíře, aby jej následovalo do to¬hoto rozlehlého labyrintu, dovede to gryfa na pokraj šílenství a možná i dál. Sejmul z něho kouzlo a vštípil mu nutkání vrátit se do Lothernu.
Uvažoval, co teď. Nechat vchod otevřený nebyl dobrý ná¬pad. Mohl by sem vejít někdo nevinný, nebo - což by bylo horší - něco by se mohlo vynořit v Ulthuanu. Pokrčil rameny, opět vstoupil do portálu a pronesl zavírací zaklínadlo. Brána se zabouchla rychlostí dopadu katovy sekery. Klenba zmizela a byla nahrazena dlouhou kamennou chodbou. Nyní to bylo na něm.