Asmundsen
byl již také vzhůru.
"Co ty o tom můžeš vědět," opáčila šeptem.
Společně na petrolejovém kahanu uvařili čaj a vzbudili zbytek družiny.
Jennifer nechala lano prokluzovat mezi dlaněmi a pomalu slaňovala. Hrana podlahy chodby brzy odstínila záři světel ostatních, zůstala sama. Po deseti metrech zastavila a píď po pídi prozkoumala stěnu šachty okolo sebe, poté opět pokračovala v sestupu. Hornina byla tmavá a matná, občas se jako černý drahokam zatřpytil kus antracitu. Rozeznávala otisky starých nástrojů, špičáků, kladiv, zbytky nosníků vsazených do stěn. Rozhoupala se, zachytila se u stěny za výstupek a jeden z nich si pořádně prohlédla. Dřevo bylo na povrchu zuhelnatělé a barvou splývalo s okolím.
<< Home