"Můžeme tě hodit dolů,

" navrhl vážně Estehasy.
Čaroděj mlčel.
Nechali ho mlčet.
"Budeme rádi, když se odsud dostaneme." řekla Linda.
"Navrhuji cestu přes hřbitov. Lidé se ho bojí a čarodějové ho považují za nebezpečné místo. Přes všechna ochranná kouzla se občas nějaký mrtvý dostal ven. I nám by se to mohlo podařit. Navíc, většina zaklínadel bude namířena proti mrtvým, ne živým."
Nikdo jí neodporoval. Vyhlídka na bohatou odměnu za nebezpečnou a rychlou akci se rozplynula v nenávratnu, teď hráli o vlastní kůži.
Risner okamžik vypadal překvapeně. Lidé se obvykle poddávali svým strachům.
Lepší návrh nikdo neměl.
Ráno bylo temné. Do slova a do písmene. Jennifer se v polospánku protáhla a ze zvyku se rozhlédla, aby se pokochala vycházejícím slunce, ale místo svěžího jitra ji obklopovala absolutní tma. Aktivovala světlo na helmě a spatřila jen černě se lesknoucí antracitové stěny. První, co jí padlo do oka, byla Linda tulící se k Estehasymu. Potlačila syknutí a stiskla zuby. Tuhle bitvu pravděpodobně prohrála ještě než začala..
"Bolí to, co?"