Přerušila

sestup a důkladně prozkoumala okolí. Stěny už nebyly z matné neidentifikovatelné horniny, ale z jemnozrnné třpytící se ruly. Nic podezřelého však neobjevila. Pokračovala ve slaňování, dokud nenahmatala poslední uzel označující konec. Nedávalo jí to smysl, odkdy se v dolech razí stometrové svislé komíny bez napojení na ostatní chodby? Kus pod sebou objevila černou skvrnu ústí štoly. Odhadovala, že tunel má tři metry na výšku a čtyři na šířku. Opatrně se vyvlékla ze slaňovacího úvazu, chytila se oběma rukama za uzel a spustila se jak nejníže mohla. Hrana stropu se teď nacházela v úrovni jejího pasu. Rozkomíhala se a ve krajní poloze kyvu se pustila. Při letu zavadila lehce hlavou o strop. Dopad sbalila do kotoulu přes rameno, ještě než se docela zastavila měla připravenou kuši.