To se mu stávalo poslední dobou celkem často. Už se těšil, jestli ho Mark zase jako vždycky zachrání, jak mu bude admirál Neumann předávat vyznamenání. Za co ? Ono už se něco najde. Když jsou ztráty, musí být projev v televizi. A to je pak vhodné aby promluvil velící důstojník o odvaze, hrdinství a podobných věcech. Někdo už před lety zjistil, že úplně nejlépe vypadá, když dostanou oběti posmrtné vyznamenání. Pak ale musí něco dostat i důstojník, který přežil. Tím se mu zvedne i plat a pak je to lepší a lepší.
Parker se těšil ze svých soustavných úspěchů. Náhle si však s údivem uvědomil, že na něho technik nějak podezřele zírá. Napadlo ho, že by měl asi něco neutrálního říct, ale to už bohužel nestihl.
" Konečně, že jste se ozvali. Tak přece někdo přežil. Udejte polohu, ať vás odtamtud dostanem." ozvala se znenadání lámaná galaktština z komunikátoru.
" Kdo to může být ? " divil se technik.
" Nevím ." ucedil Parker, který si až nyní uvědomil, že musí hodně napínat sluch, aby technikovi rozuměl. Už je to tak. Sluchový implantát se zřejmě při otřesu poškodil a teď asi dodělává. Ještě pár minut šelestů a pak úplné ticho. Nesnesitelná myšlenka.
" Tady je posádka druhého záchranného modulu. Podařilo se nám přistát. Udejte svou pozici."