vseofantasy

Sunday, June 10, 2007

" Máte s ním ještě stále spojení ? "
" Ano." důstojník ukázal na jeden z monitorů, na kterém se bez ustání kývala hluboká temná šachta. " Zřejmě se odhodlává k sebevraždě. Chce skočit do propasti nad naším pancéřovaným centrem, ale podle informací našich čidel v jeho lebce jsou blokády autodestrukce stále aktivní, takže nebezpečí jeho zničení nehrozí. Nedokáže to."

Ray v záchvatu zoufalství napřel všechnu svoji energii do svého nitra. Musí se zbavit okovů, které ho stále svazují a diktují mu, co má dělat. Chce být svobodný. Ne jenom otrok. Už nikdy. Chce zemřít jako svobodný tvor. Z vlastní vůle a nikdo mu v tom nazabrání. Přál si to. Moc si to přál, ale napětí, které ho svíralo, se téměř nedalo vydržet. Na čele mu perlily kapky syntetického potu a celý se chvěl v nezvladatelných křečích. Záblesk. A náhle klid. Uvolnění. Absolutní klid. Splynutí s prostorem a časem. Vydechl. Udělal dva kroky vzad a rozeběhl se vstříc svému konci.