vseofantasy

Wednesday, September 26, 2007

Moc tu toho nezbylo. Většina chatrčí byla postavena z prou¬tí a mazanice, střechy byly doškové. Stěny teď byly prokopané dovnitř a střechy spálené. Jedině hospoda byla pevnější stavba, z klád a kamene. Tu nebylo tak snadné zbořit, pomyslel si Felix. Požár musel být opravdu prudký, když pohltil i takovou stavbu. Škoda, že je po ní, protože už se začíná horšit počasí.
Zatímco se rozhlíželi, uvnitř hospody se začaly pohybovat stínové postavy. Byly příliš velké a příliš znetvořené, než aby mohly být lidské. Znamenalo to jediné. Bestie! Snorri téměř zavyl radostí, když si uvědomil, co vidí, a zamával kladivem i sekerou ve vzduchu. Gotrek přejel palcem po ostří své sekery, až vytryskl pramínek krve, a pak vyplivl kletbu.
Pokud to mělo bestie vyděsit, nedaly to najevo. Vylezly z trosek hospody. Některé měly volské hlavy, jiné měly hlavy vlků nebo jiných zvířat. Všechny byly obrovské a svalnaté. Všechny byly ozbrojené hrubými oštěpy, mohutnými kyji s hřeby nebo kladivy. Byl na ně absurdní pohled. Naposledy, když tudy Felix procházel, seděli u Zeleného muže lidé a on sám strávil večer bizarní konverzací s upíří hraběnkou. Nyní byla vesnička obklopující hospodu zničená. Felix už viděl hod¬ně zabíjení a spoustu zničených vesnic, přesto věděl, že si na něco takového nikdy nezvykne. Nesmyslný masakr živil jeho vztek a zášť.
Bestie zaútočily. Očividně necítily tváří v tvář tak malému množství protivníků žádné obavy. Ze zasněžených lesů kolem vypleněné vesnice se ozýval křik jejich bratří. Felix doufal, že si spolu s ostatními neukousl větší kus, než dokáže spolk¬nout.
Snorri s Gotrekem se bestiím hnali vstříc. ,Hnali' je možná za těchto okolností nesprávné slovo, pomyslel si Felix. Krátké nohy trpaslíků je nesly sotva takovou rychlostí, jaká by pro něho byla pohodlným poklusem. Ale i tak se vzdálenost mezi nimi rychle zkracovala. Felix se podíval na Maxe, jestli se ne¬chystá seslat nějaké kouzlo. Čaroděj zkoumal okolí a vyhlížel další útočníky. Nejspíš věřil, že trolobijci bestie zvládnou sami.