povrchu byly vyleptané podivné symboly a vykládané hlavy démonů. V pravé ruce měl mohutný štít tvarovaný tak, aby připomínal úkosem hledící tvář Krvežíznivce, jednoho z nej¬větších démonů. V levé ruce držel palcát z nějakého podivného kovu s hlavicí tvarovanou jako lebka jiného ohavného démona. Možná to byl tentýž, z matného zlata a černi. Vyzařoval po¬divnou sílu. Prázdné oční důlky planuly ďábelským světlem, takže to vypadalo, že je démon naživu. Když jej válečník Chaosu zvedl, palcát vydal tak hlasité zaječení, že by to vzbu¬dilo i mrtvého.
„Jsem Grume Noční spár a nedaruji ti rychlou smrt," zařval bojovník Chaosu. „Přerazím ti kolena a roztluču klouby na kaši. Pak hodím tvé zmrzačené tělo svým stoupencům, aby si s tebou ještě pohráli."
„Přišel jsi žvanit nebo bojovat?" odfrkl Gotrek.
„Tvá smrt bude dlouhá a strašná. Tví příbuzní budou výt a skřípat zuby, až o ní uslyší."
„Nemám žádné příbuzné," opáčil Gotrek. Když ta slova říkal, zježily se mu vousy vztekem. Vzápětí se rozmáchl se¬kerou. Ostří zazvonilo o štít. Zdálo se, že se démonův obličej zkřivil a překvapeně zašklebil, když sekera zasáhla cíl. Rozta¬vený kov tekl jako krev nebo slzy. Tady funguje divná magie, pomyslel si Felix a ucouvl, když se mu nějaká bestie pokusila srazit hlavu.
Otočil se dokola a praštil bestii jílcem meče do čenichu. Ozvalo se křupnutí, jak povolila kost a chrupavka. Druhou pěstí udeřil protivníka do čerstvě zraněného místa; odměnou mu bylo bolestivé zavytí. Bestie se zapotácela. Felix jí odsekl mečem polovinu obličeje, až odhalil zuby a bílou kost. Pak tvora zbavil agonie tím, že mu usekl hlavu.
Kolem vybuchovaly další ohnivé koule, které vyčistily pros¬tor. Felix stál a oslněné mrkal. Buď si byl Max při míření naprosto jistý, nebo mu nezáleželo na tom, jestli náhodou za¬sáhne i jeho. Pomyšlení na tu druhou možnost Felixovi klidu rozhodně nepřidalo.
Rozhlédl se. Většina bestií pobíhala kolem bitevní vřavy a vyhýbala se přímým střetům. Snažily se dostat k Maxovi,
než stačí znovu použít kouzlo