Některá kouzla byla ochranná, vytvořená pro zamezení prů¬chodu mezi nimi. Většinou už byla roztřepená a vyprchala; už nebyla dost mocná, aby plnila účel daný jim tvůrcem. Nyní ho zajímalo to, co střežila. Ochrany hlídaly dveře, otvor ve¬doucí někam jinam. Elfí čarodějové dávno věděli, že existují, ale Prastaří je zavřeli z vlastních nepochopitelných důvodů a staří elfové si mysleli, že by je raději měli nechat na pokoji. Později bylo možné je otevřít jen v určité době, kdy byly hvěz¬dy ve správné konstelaci a kdy se dočasně objevily trhliny ve starých kouzlech. Až doteď, připomněl si Teclis. Nyní si někdo nebo něco prostě našlo způsob, jak je znovu otevřít.
Sedl si se zkříženýma nohama uprostřed místnosti. Myslel si, že prastarou síť magie vytvořili jeho předkové, aby stabili¬zovali ostrovní kontinent. Všeobecně se předpokládalo, že to byla práce elfů, jedinečný produkt génia jejich rasy. Bylo by možné, že ti staří mágové ji prostě postavili na práci Prastarých a brali si její moc pro své vlastní účely? Nyní někdo aktivoval artefakty Prastarých a ty čerpaly energii z magických ochran Ulthuanu. Ano, je docela možné, že tomu tak je. Katastrofa byla na spadnutí.
Mohl udělat jen jednu věc - najít zdroj toho všeho a obrátit jej. Musel najít způsob, jak projít branou a znovu ji zavřít. Teclis zavřel oči a začal meditovat. Věděl, že času nemá na¬zbyt.