vseofantasy

Thursday, March 22, 2007

Henry je uviděl první. Ale radost z toho neměl. Okamžitě po zaparkování stroje po boku jednoho z kosmických obrů, ve chvíli, kdy ještě celý útočný a zaměřovací systém nebyl plně aktivován, prozářily bezednou vesmírnou temnotu nafialovělé naváděcí paprsky, které pomalu vycházely zpoza čtvrté planety soustavy. Podle všech odhadů by se měl v průběhu následujících několika sekund vynořit celý bojový křižník vesmírné policie.
" Nepřítel lokalizován. Pozice těsně za Alfa čtyři. Jednička a dvojka mají povolení odpálit." vydal Henry svůj verdikt.
" Rozkaz potvrzen. Odpalujeme první salvu. "
Od dvojice bojových strojů v čele formace se oddělilo několik raket a zvolna zamířilo k vycházející lesklé kovové konstrukci pozemského stroje. Ten se velmi pomalu otáčel, až nabral směr přímo na solanskou flotilu. Naprogramované letící hlavice se v sevřeném šiku blížilly přímo k hlavním motorům. Několik pořádných detonací by mohlo v několika sekundách vyřadit celý generátor z provozu a pak by byl osud křižníku zpečetěn. Silové pole nebylo zapnuté a to bylo pro solaňany dobré znamení. Už nezbude čas na odvetnou salvu, kterou armádní předpisy povolovaly až po prvním útoku nepřítele. Henry byl nadšen. Vypadalo to na čisté vítězství. A beze ztrát. V duchu děkoval solanské tajné službě, ža přišla na ten skvělý nápad spolupracovat s nejvyššími pozemskými veliteli při vytváření jejich složitých a nepřehledných armádních předpisů. Leccos se tam ztratilo, ale dost věcí se tam podařilo i přidat. Třeba právě tato položka zabraňující meziplanetárním incidentům a nedorozuměním. Až dostanou zásah, bude jasné, že nejde o nedorozumění. Ale to už bude pozdě. Henry se uvolněně usmál.