vseofantasy

Saturday, September 22, 2007

„Raději bychom měli jít, když chceme dohonit ty bestie," řekl Gotrek. Snorri souhlasně pokyvoval. Wulfgar zavrtěl hla¬vou. „Pohlídáme tyhle lidi na cestě k jejich příbuzným," řekl. „Musíme najít místo pro naše zraněné."
Když to říkal, vypadal téměř zahanbeně. Felix mu nic nevy¬čítal. Kislevané byli demoralizovaní Ivanovou smrtí a události náhradu Drakenhof otřásly i těmi nejstatečnějšími. Gotrek si Wulfgara chvíli upřeně prohlížel. Felix se bál, že trolobijce dobře zvolenými slovy pohovoří o odvaze a tvrdosti kislevské¬ho lidu, ale ten jen pokrčil rameny a zavrtěl hlavou.
„Co ty, Maxi?" zeptal se Felix. Čaroděj chvíli uvažoval a pak řekl: „Půjdu s vámi. Bestie je třeba vyhladit."
Tón čarodějova hlasu naplnil Felixe obavami. Vypadalo to, že je stejně zatrpklý a plný vzteku jako Gotrek. Felix doufal, že se z toho, co se stalo s Ulrikou, nepomátl. Na druhou stranu byl ale rád, že jde Max s nimi. Když došlo k boji, měl čaroděj cenu regimentu lučištníků.
Felix na okamžik skoro podlehl pokušení přidat se k jezd¬cům, ale rozhodl se, že to neudělá. Jednak by to bylo proti přísaze, kterou dal trolobijci, a jednak se cítil ve společnosti Gotreka, Snorriho a Maxe bezpečněji, přestože hodlali proná¬sledovat bestie, než by se cítil mezi Kislevany.