vseofantasy

Thursday, June 04, 2009

„Tak, elfe, teď se vypořádám s tebou."
Felix kolem sebe ucítil vlnu horka a bzučení ustalo. Otevřel oči a uviděl, jak se z něj sype zuhelnatělý prach. Sevření cha¬padla kolem jeho žeber bolestivě zesílilo, až se mu nedostávalo dechu. Zoufale svíral meč a snažil se s ním dostat k mase chapadla, ale držel ho ve špatném úhlu.
Slyšel Gotrekův válečný pokřik a zasvištění sekery. Vzduch zaplnila zlatá záře a větřík odvál únavný zápach netvora. Co se děje? uvažoval, zatímco záře sílila a tělem démona projely ohnivé čáry. Působila tu magie — to bylo očividné. Šel Max za nimi?
Než měl čas si to promyslet, chapadlo povolilo a Felix zjistil, že letí vzduchem. Mimoděk zavřel oči. Věděl, že jestli při téhle rychlosti dopadne z této výšky na zem nebo narazí do zdi, přinejlepším si poláme kosti, ale spíš skončí jako hro¬mada rosolu. Zaťal zuby a připravil se na bolest, kterou oče¬kával každým okamžikem.
Místo toho cítil, jak ho pohltil chlad. Otevřel oči a uviděl, že je na druhé straně zářící bariéry, zachycen mezi vířící barvy. Měl jen několik vteřin na to, aby to vstřebal, a pak cítil, jak ho táhne nějaké zrychlení. Jako by jeho rychlost, už tak dost značná, byla ještě několikrát znásobena.