V pozemském křižníku

vládla povznesená nálada. Někteří střelci se sice mezi sebou stále ještě hádali, komu patří prémie za poslední oslnivý záblesk, který pomalu pohasínal v temně rudých skvrnách na monitorech většiny střeleckých kabin, ale členové důstojnického sboru byli vyloženě spokojeni.
" O tom, kdo dostal ten poslední člun, rozhodne až komise na Zemi." vydal svůj verdikt zástupce velícího důstojníka. " Zatím se tady moc nehádejte, nevíme, co nás ještě dneska čeká."
Hlučící mužstvo se pomalu rozcházelo do svých kójí a občas někdo hlasitě zanadával. Prémie za ostré bojové zásahy byly poslední dobou jediným výrazným přilepšením k jinak žebráckému platu řadových příslušníků vesmírné policie, a tak by každý nejraději sám povraždil nejméně polovinu pilotů těch pirátských člunů.
Důstojník pomalu procházel poloprázdným sálem, až došel k radarovému pultu.
" Máte tam něco ? "
" Ne. Nic, co by zatím bylo jisté..." v operátorově tváři se na okamžik mihl falešný úšklebek, ale rozplynul se tak rychle, že si ho nikdo ani nestihl všimnout. Tento specialista byl naverbován několik dní před pohotovostním startem a ledabylý kontrolor si při jeho registraci nevšiml, že většinu ze svých odborných vysvědčení získal na solanských universitách. I kdyby si toho ale býval povšiml, mohl mu pouze do dokladů zanést razítko " ČASTO PROVĚŘOVAT ", což by ale třeba právě dnes mohlo odvrátit osudnou katastrofu.
Tento mladík, stejně jako většina dalších, kteří studovali v solanském systému, pociťoval značné sympatie k režimu, který si vytyčil jako hlavní cíl vzdělanost a vědu. K tomu přispívalo i to, že ho poznal právě z té lepší stránky perfektně vybavených laboratoří špičkových universit.
A tady se mělo prý zasahovat proti tomuto systému. Ne, nebude nikomu škodit, ani nic sabotovat. Bude jenom naprosto přesný a bude dělat všechno přesně podle předpisů. To úplně stačí. Takže třeba ten stín neznámé velké kosmické lodi, která se k nim právě teď přibližuje meziprostorem nadsvětelnou rychlostí, raději nikomu nenahlásí. Ještě není jisté, že se tu vynoří. Její obraz si přece mohl splést s meteorickým rojem, i když ten by asi nevykazoval zápornou gravitaci. Operátor si uvědomil, že všechna měření jedou do záznamu a bleskurychle stáhl gravitační sondu z podezřelé oblasti a začal intenzivně měřit parametry kovových úlomků, které zbyly po výbuchu jednoho z posledních strojů.
Důstojník se naklonil nad obrazovku a podíval se technikovi zpříma do očí.
" Jak to myslíte, že nic, co by bylo jisté ? "
Operátor se nervózně podrbal za krkem a znovu upřel svůj zrak na široce zářící pestrobarevné vzorky na stolním projektoru. Pak zvedl hlavu a začal svou řeč : " Máme tady tisíce falešných odrazů od roztříštěných zbytků malých bojových člunů, pak je tu několik meteorických rojů a navíc mi tu ještě ruší obraz ty veliké holografické projece bojových křižníků ze sousedního asteroidu. Myslíte, že je přes to ještě něco vidět ? Za odrazy nevidím, můžu jenom odhadovat."