" Ale já jsem po operaci. Málem jsem to nepřežil. Měl bych být v klidu a nepřetěžovat se."
" Ale Marku. Dobře vím o tvé skvělé regenerační schopnosti, kterou disponuješ. Vždyť jsi ji získal jako dárek od cizí bytosti na jedné z našich prvních akcí. Do půl hodiny jsi úplnně fit. Víš to lépe než já. Výsadkový modul už jsem ti připravil."
" Já mu nechci pomáhat. On by mi taky nepomohl."
" Kdyby měl s sebou androida, tak by musel."
Mark se otočil na Raye." Co ty si o tom myslíš ? Není nějak moc důsledný ? "
Ray si posteskl. " Promiň, pospíchal jsem a nestihl jsem provést cenzuru nařízení SDPP. Tohle je jejich originální verze mého programu. Já se řídím podle něčeho úplně jiného, ale bál jsem se, že by to nemuselo fungovat a to by byl náš konec."
" Hmm... Tak to je tedy skvělé." Mark se dlouze zamyslel s údivem pozoroval, že ho jizva ze krkem přestává bolet. Pokusil se podrbat a nic se nedělo. Skvělé. Takže zázračná uzdravovací schopnost nezmizela.
Tlampač u stropu znovu spustil." Jste povinni zachránit každého agenta ohroženého v akci. Pokud do výsadkového modulu nesestoupíte dobrovolně, budete k tomu donuceni násilím."
Oba strážní roboti udělali několik rychlých kroků vpřed.
" Tak já to beru. Zachráním ho." Vykřikl Mark. " Stejně mi nic jiného nezbývá."
Kapitán otráveně svěsil hlavu a seskočil z lehátka. Před chvílí se probral, a už znovu do akce. Čert aby to vzal. Pohlédl vyčítavě na Raye a pak oba společně vyrazili směrem k vyčkávajícím strážným robotům, kteří před nimi úslužně pootevřeli protáčecí dveře. O několik minut později se od křižníku odlepil malý výsadkový modul a zamířil k asteroidu.