Radarový technik

si utáhl jistící popruhy a zkontroloval pojistku katapultu. Na řídícím panelu nastavil nacvičeným pohybem automatický režim a se zatajeným dechem stiskl tlačítko start. V modulu byl zatím poprvé a všechny testy absolvoval pouze na trenažérech. S nepříjemným pocitem si uvědomil, jak je nervózní. Neměl rád závratě. Zavřel oči. Svět se s ním trochu zakymácel a když oči po chvilce znovu otevřel, spatřil pod sebou široké barevné plochy asteroidu, na který měl pozemský křižník zaútočit. Jaká ironie. Zbytky po kdysi hrdém a krásném skvostu pozemských technologií zůstaly kdesi vysoko nad ním a on se teď snášel společně s raněným šéfem výpravy dolů do neznáma, vstříc civilizaci, kterou se ještě před chvílí chystali zničit.
Modul zažehl své raketové motory a v hořících gejzírech tryskajících plynů zamířil vstříc svému poslednímu cíli, který v temném kosmickém prostoru osaměle zářil desítkami pestrobarevných odstínů odražených paprsků, jimiž ho zalilo místní narůžovělé slunce.