Nejznámější čeští autoři

Josef Nesvadba povoláním psychiatr, překladatel z angličtiny, autor divadelních her. Známé jsou především jeho povídky Blbec z Xeenemünde, Einsteinův mozek či novela Jak předstírat smrt. Podle jeho povídek bylo natočeno mnoho známých českých filmů jako Tarzanova smrt, Upír z Ferratu, Zabil jsem Einsteina, pánové, pane, vy jste vdova a Zítra vstanu a opařím se čajem.

Ondřej Neff je fotograf, novinář a spisovatel, vydavatel internetového magazínu Neviditelný pes (zabývající se mj. sci-fi tématikou). Vydal studii Podivuhodný svět Julese Verna, v níž kriticky rozebral vernovo dílo. V souboru esejů Něco je jinak zachytil historii české fantastiky a na tuto práci volně navázal knihou Všechno je jinak. Ze SF tvorby: pokus o dobrodružný SF román Jádro pudla, romány Čarodějův učeň a Šídlo v pytli, sbírky povídek Vejce naruby, Čtvrtý den až navěky, Vesmír je dost nekonečný a Zepelín na Měsíc

Karel Čapek

– ve své hře R.U.R. poprvé používá slovo robot, které vymyslel jeho bratr Josef a které se stalo součástí technického slovníku na celém světě. Jeho prvním SF románem je Továrna na Absolutno, která vypráví o stroji schopném přeměňovat veškerou hmotu na energii, v románu Krakatit hovoří o všeničivé výbušnině – reakce na atomovou energii, spolu s bratrem napsal hru Adam stvořitel, fantaskní vizi o zkáze světa a jeho opětovné obnově. K fantastice se vrátil rovněž v románu Válka s mloky o inteligentních zvířatech, která začnou postupně likvidovat lidstvo. Vrcholnými Čapkovými díly jsou hry bílá nemoc a Matka.

autori

Robert Merle Francouz, profesor anglické a americké literatury proslulý především románe Až delfín promluví, v němž se vědcům podaří naučit delfíny lidské řeči; tohoto úspěchu má být zneužito k válečným cílům. Vědci se nakonec postaví proti a uprchnou s delfíny na Kubu. Dalším významným románem, je Malevil, který líčí život ve staré zámecké tvrzi na Paříží po výbuchu lithiové bomby, jež pravděpodobně zničila Francii i celou Evropu.

Jules Verne Francouz, jeden ze zakladatelů žánru sci-fi, proslul svými vědeckotechnickými romány z období průmyslové revoluce, jež byly původně určeny dospělým, ale později se staly romány pro mladé. Mj. Cesta do středu země, Ze Země na Měsíc, Dvacet tisíc let pod mořem, povídky Věčný Adam. „verneovský proud“ ve SF literatuře se zabývá více technickými perspektivami než společenskou problematikou.

Herbert George Wells je dalším známým zakladatelem SF – zejména tzv. welsovského typu SF, který bývá dáván do protikladu k verneovskému jako společensky spekulativní. Známým a zfilmovaným dílem je Ostrov doktora Moreaua, či Válka světů, v níž autor vylíčil prototyp invazního příběhu – jde o dramatické líčení útoku marťanů na naši planetu a marných pokusů pozemšťanů ubránit se technicky vyspělým vetřelcům.

Stanisław Lem

polský spisovatel a lékař k jehož nejznámějším dílům patří Planeta Eden o průzkumu neznámé planety, jejíž obyvatelé jsou tyranizováni násilím založeným na informatice, Návrat z hvězd o konfrontaci kosmonautů se společností, z níž byly uměle odstraněny všechny prvky násilí, ale i podnikavosti a titulní novela sbírky Nepřemožitelný a jiné povídky o nemožnosti komunikace s mimozemskou civilizací.

Ilja Grigorjevič Erenburg

– významný ruský novinář a spisovatel. Do žánru SF patří jeho katastrofický román Trust D.E. Světoběžník a dobrodruh Jens Boot po nenaplněné lásce k Evropance vypracuje plán na vojenské zničení Evropy, který s pomocí amerických boháčů uskuteční a sám pak umírá v rozvalinách jako poslední člověk na evropském kontinentu.


Frank Herbert Americký spisovatel, který proslul především šestidílnou sérií románů o pouštní planetě Arrakis zvané Duna. Román Duna získal cenu nebula a v anketách je pravidelně oceňován jako nejlepší SF všech dob.

Robert A. Heinlein:

jeden z největších autorů SF všech dob, povídky ze 30. A 40. Let publikoval v Astounding (např. Musejí být v chodu). V této době vznikají rovněž romány Metuzalémovy děti, o příhodách skupiny téměř nesmrtelných lidí vyštvaných ze Země do vesmíru a Sirotci oblohy, román o generační kosmické lodi, který vznikl spojením dvou časopisecky publikovaných novel. V 50. Letech vznikají dobrodružné SF romány pro dospívající čtenáře jako Kosmická loď, Tunel v nebi nebo Čas pro hvězdy a díla pro dospělé Vládci loutek či Dvojník. Toto období je zakončeno kontroverzním románem Hvězdná pěchota, líčícím osudy mladého muže, který vstoupil do armády a po tvrdém drilu je nasazen do boje proti mimozemským vetřelcům.

Edgar Rice Burroughs

proslul především dobrodružnými příběhy opičího muže Tarzana s prvky SF (celkem 28 titulů). Psal i další románové cykly – např. Johnu Carterovi z Marsu nebo o světě uvnitř naší Země zvaném Pellucidar.

Arthur C. Clarke Britský fyzik a matematik, jehož SF se opírá především o autorovu solidní znalost exaktních vědních disciplín. Jeho povídky vyšly v antologiích Těžká planeta, Stvořitelé nových světů nebo Hledání budoucího času..Mezi jeho nejznámější romány patří zfilmovaná 2001:Vesmírná odysea a její pokračování 2010: Druhá vesmírná odysea a 2061: Třetí vesmírná odysea, romány Kolébka, Zpěvy vzdálené Země nebo Hluboké pastviny a cyklus o světě na palubě mimozemské vesmírné lodi Ráma (pokračování byla napsána ve spolupráci s Gentrym Leem).

Ray Bradbury

je znám především svojí povídkovou tvorbou o osidlování Marsu shrnutou v Marťanské kronice a románem 451°Fahrenheita – antiutopickou vizí totalitní společnosti, v níž jsou páleny všechny knihy (odtud název díla 451°F = teplota při níž hoří papír). Příznivci hororu oceňují především jeho román Tak přichází cosi zlého. Povídky na jiné než marťanské téma jsou shrnuty ve sbírkách Ilustrovaný muž, Kaleidoskop, Ilustrovaná žena, Sloup ohně a v dalších.

Isaac Asimov:

Američan ruského původu, učitel biochemie a později spisovatel z povolání.; své povídky publikoval zejména v časopise Astounding Stories, jeho nejznámější povídkou je Soumrak, vyprávějící o zmatcích na planetě s několika slunci, jejíž obyvatelé poprvé po několika stech letech mají možnost zahlédnout hvězdnou oblohu. Známý je však především povídkovými cykly o robotech s pozitronovými mozky. Vymyslel rovněž tři zákony robotiky představující jakýsi morální kodex robotího uvažování – poprvé se všechny tři objevují v povídce Hra na honěnou. Kompletní soubor povídek má název Kompletní robot, jinak vyšly ve sbírkách Já, robot a Zbytek robotů. Velmi úspěšné jsou jeho romány o robotech, kde je SF spojena s detektivním žánrem (např. Ocelové jeskyně, Nahé slunce). Ke konci života napsal autobiografii Já, Asimov.

Nejznámější světoví autoři SF

Brian W. Aldiss: povídková tvorba (Prostor, čas a Nathaniel, Baldachýn času, Skleník), první román Nonstop (cena Huga), nejproslulejší román: Bosonoh v hlavě - označovaný za jedno z nejreprezentativnějších děl britské Nové vlny v SF - zavádí čtenáře na bojiště. Na evropském kontinentu došlo k válce, v jejímž průběhu bylo jako zbraně použito halucinogenních plynů, a realita se rozpadá ve změť iluzí, pochyb a hodnotového chaosu.

Novou etapu

• datujeme do let 1949 a 1950, kdy byly založeny dva význačné časopisy – The Magazine of Fantasy and Science Fiction a Galaxy Science Fiction. Ve snaze o překonání bariér jsou v této době otiskována i díla Roberta Louise Stevensona, Roberta Gravese či Oskara Wilda, otiskují se i povídky východoevropských autorů (mj. Josefa Nesvadby). Ukázalo se, že v satirické nadsázce a ve společenské kritice je silná stránka science fiction a že na tomto poli je schopna vstoupit do literatury jako rovnocenný partner. V této době se proslavili např. Ray Bradbury a Kurt Vonnegut.

Shaver

nepříliš úspěšný autor science fiction, oznámil užaslému čtenářstvu, že Země byla původně obydlena prastarou rasou, která přišla z kosmu a po níž zbyly jen nejasné vzpomínky v legendě o Lemurii. Byla to rasa nesmrtelných obrů, na něž však neblaze zapůsobila jedna složka slunečního záření, takže se z nich stali trpaslíci a zalezli do podzemních jeskyní, kde žijí dodnes. Všechny válečné bědy v lidských dějinách, včetně Hitlerovy agrese, byly řízeny trpaslíky z podzemí

Konec

2. světové války znamenal i konec zlatého věku SF. Svět se převratně změnil a skutečnost daleko překonala vše, co si dokázali vymyslet autoři science fiction. Snaha o hledání nových cest se objevila už v březnu 1945, kdy byl v magazínu Amazing Stories otištěn článek Richarda Shavera Vzpomínám na Lemurii. Z tohoto literárního falzifikátu se odvíjí linie literární mystifikace, která vyvrcholila v pseudovědeckých teoriích Ericha von Dänikena a jeho následovníků.

• Osmiletou etapu vývoje americké science fiction označujeme za zlatý věk SF a to především díky novému editorovi Astounding Stories – v této době přejmenovaných na Astounding Science Fiction – Johnu W. Campbellovi. Jeho přísným požadavkům na kvalitu uveřejňovaných příběhů vyhovovalo jen několik autorů (např. L. Sprague de Camp, L. Ron Hubbard, Clifford D. Simak či Jack Williamson) a z nich největší proslulosti dosáhli ti, které si Campbelle vychoval: Isaac Asimov, Robert A. Heinlein, Theodore Sturgeon A. E. van Vogt.

Americká science fiction 20. století

Na počátku americké literatury sci-fi stojí na počátku 20. Století takzvané „pulp magazines“. Tyto časopisy tištěné na nekvalitním papíře (odtud název pulp) se na pultech objevují zhruba od 20. Let 20. Století nejprve se zaměřením na detektivní (Detective Story) a kovbojské (Western Story) příběhy a na červenou knihovnu (Love Stories). Science fiction do těchto časopisů pronikla velice záhy – ponejprv se vyskytla v časopise elektrotechnika Hugo Gernsbacka nazvaném Modern Electrics, později přejmenovaného na Science and Inventions. Tentýž vydavatel se potom v roce 1926 postaral o vznik prvního literárního magazínu zaměřeného čistě na SF – Amazing Stories. Proto bývá H. Gernsback označován za otce americké science fiction.. Časopis po třech letech zkrachoval, ale o další tři roky později byl založen konkurenční časopis Astounding Stories of Super Science, který pod názvem Analog existuje dodnes.

Alegorie

• má ve světě vědeckofantastické literatury rovněž své místo. Asi nejznámějším alegorickým dílem v této oblasti je Farma zvířat anglického prozaika George Orwella, kde zvířata jednají jako lidé a představují vývoj socialistické společnosti – od dobré myšlenky k jejímu zneužití.

• Hororové prvky se vyskytují zejména v novějších fantasy románech, ale jejich počátky můžeme vysledovat již v první polovině století. V této době sepsala svou hororovou povídku Frankenstein pojednávající o stvoření umělého člověka Mary Shellyová, druhá manželka P.B. Shellyho.
• Rovněž známý americký povídkář, jeden ze zakladatelů vědeckofantastické literatury Edgar Allan Poe (1809 - 1849) ve své tvorbě používá hororové prvky. Ty se objevují např. v povídce Jáma a kyvadlo ze stejnojmenné sbírky.

• Gulliverovy cesty Jonathana Swifta (1561-1626), které jsou rovněž řazeny mezi utopie, obsahují kritiku soudobé společnosti
• V dalším vývoji vědeckofantastické literatury se spíše než utopie jako takové objevují tzv. antiutopie. Ty naopak ukazují, jak by to vypadat nemělo. Mezi nejznámější antiutopie patří 1984 od George Orwella, Konec civilizace (krásný nový svět) Aldouse Huxleyho nebo Zamjatinův román psaný deníkovou formou My. Všechna tato tři díla varují před totalitární společností, vytyčují její nejhorší prvky, ukazují naši možnou budoucnost a naznačují, že vzpoura jednotlivce bude v takto zavedené společnosti marná.
• Nejvýznamnějším spisem starší české utopické literatury je Labyrint světa a ráj srdce Jana Ámose Komenského.